Reklama
 
Blog | Filip Tuček

Rozpočet na poslední chvíli, přesto úspěšně.

 

   14. dubna hodinu před půlnocí byl konečně přijat americký státní rozpočet pro zbytek fiskálního roku 2011, který končí 30. září. Kdyby diskuse ohledně jeho parametrů trvala o šedesát minut déle, proceduru by nebylo možné stihnout včas a fungování vlády by se omezilo na nezbytné minimum. To se za cenu oboustranných ústupků nestalo. Jak tedy bolestný republikánsko-demokratický kompromis vypadá?

   Obě strany se dávno před schvalovací procedurou shodly, že klíčovým atributem nového rozpočtu musí být snížení raketově rostoucího veřejného dluhu. Ten dosáhl na počátku roku 2011 hodnoty 97% HDP. Přesto nebyly dlouho schopny předložit konkrétní, oboustranně akceptovatelné návrhy. Tuto strnulost podrobil tvrdé kritice předseda nezávislého rozpočtového výboru amerického Kongresu, Paul Ryan, který 5. dubna přišel s vlastními, velmi odvážnými návrhy parametrizace rozpočtu. Identifikoval příčiny současného marasmu a předložil léčbu nepopulárními, leč účinnými opatřeními. Jmenujme například cíl stabilizovat veřejný rozpočet již v roce 2015, nebo do roku 2018 snížit vládní výdaje o 20% HDP. K tomuto cíli by měla přispět simplifikace daňového systému (návrh horní hranice přímé daně pro fyzické i právnické osoby na 25%), a také částečná privatizace lékařské péče o důchodce, kdy by výdaje na jejich léčení nově financovaly soukromé pojišťovny se státní podporou (nikoliv pouze stát). Podobně odvážné návrhy však měly jen minimální šanci projít „republikánskou“ Sněmovnou i „demokratickým“ Senátem.

   Rozpočet pro druhou část fiskálního roku 2011 přináší snížení vládních výdajů o 38,5 miliardy $. Prošel bezpečnou většinou v obou komorách Kongresu. Ušetření výše zmíněné částky má přinést omezení státní finanční podpory nejrůznějším domácím programům; rozvoji vysokorychlostní železniční dopravy, dotacím na podporu umění apod. Republikány ovládaná Sněmovna schválila návrh na snížení finanční podpory ve zdravotnictví a na snížení rodičovských příspěvků. Opatření však ze stolu smetl Demokraty vedený Senát.

   Výdaje na zdravotní péči tak tvoří 22,5% z celkového rozpočtu. Částka na zbrojení a armádní výdaje pak 19,3%. Z evropského pohledu je zajímavé, že částka na zahraniční politiku USA tvoří pouhá 1,6%. Posledním faktem, který uvedu, je zajímavé srovnání s rozpočtem ČR. Zatímco vláda USA na sociální zabezpečení vydá 20% ze svého rozpočtu, ta česká téměř 38%. To je samozřejmě dáno historickým precedentem, evropská sociální politika je výrazně citlivější.

Reklama

   První bitva o veřejné finance je tedy poměrně zdárně dobojována, ovšem ta pravá válka začne teprve s debatami o státním rozpočtu pro fiskální rok 2012.